Zobrazují se příspěvky se štítkemtrénování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrénování. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 2. května 2014

Dance Sneakers

Dříve nebo později se velká většina tanečníků rozhodne, že „oficiální“ boty už nestačí a že je třeba bot čistě na trénování. Protože tato kategorie je na trhu dobře zastoupena, je rozhodně z čeho vybírat... A právě vybrání vhodných bot a následný výhodný nákup je téma tohoto článku :)

Rozhodněte se, k čemu přesně tréninkovky chcete. 
Samozřejmě, existují tréninkovky více méně univerzální, ale pokud máte konkrétnější účel pro koupi takových bot, je dobré k tomu přihlédnout. Pokud si boty kupujete kvůli tomu, že si na souborových trénincích nechcete ničit ghillky (nohy), pravděpodobně si vyberete jiné, než když si je kupujete proto, abyste mohli doma stepovat (co naplat, stepky prostě ničí podlahu a sousedi je nemaj rádi...), nebo jste li např. po zranění.

Vyberte si typ.
Pakliže máte rozhodnutý účel, vrhněte se do vod tanečních e-shopů a hledejte. V případě, že chcete boty primárně na softy, volte takové s co nejmenším objemem podrážky, ideálně s dělenou (Bloch Amalgam, Capezio Jag, Freedom atp.). V případě že v nich chcete trénovat stepy jsou vhodnější takové ty „zumbové“ (Bloch Boost, Wave, Twist, Capezio Web atd.). Rozhodně neplatí, že by se nedaly jedny použít i na to druhé, ale pokud máte větší a těžší boty, budou se vám v nich např. hůře propínat špičky (zato lépe maskovat) a celkově bude pocit jiný, než když máte na nohou ghillky, a naopak se vám bude v botách s tenkou podrážkou úplně jinak „stepovat“. Chcete-li je kvůli tomu, abyste si neničili nohy, nebo jste (po)zranění, vyberte si boty s tlustou podrážkou, které budou měkké a budou mít odpruženou patu.
Pokud chcete boty kvůli tomu, že vaše standardní dělají čáry na podlaze, nikdy si nekupujte s černou podrážkou. Je hezké, že vám na ně napíšou, že jsou non-marking, ale dle mojí zkušenosti... Kecy v kleci.
Rozhodně je výborný nápad, když si konkrétní boty projedete Googlem s magickým slovíčkem review a zjistíte, co o botách říkají jiní tanečníci, což může být dalším vodítkem k výběru.

Zkoušet, zkoušet, zkoušet.
Nejdůležitější bod ze všech.
Tady mají výhodu tanečníci z velkých měst - máme tu taneční obchody. :) Každopádně, teď vyražte do tanečního obchodu a vyzkoušejte všechno, co tam mají. V dobrém obchodě vás v nich nechají dělat promenády, trebly, pointy a cokoli budete potřebovat ke zjištění, jestli vám boty sedí nebo ne. Nikdo jiný než vy sami nezjistí, jestli vás z nich nebolí nárt, jakou přesně (většina těch bot má anglické číslování po půl číslech) velikost potřebujete, jestli jsou pohodlné a budou schopny splnit to, co po nich chcete na vašich nohách. Ozkoušejte všechny boty ve všech vám dostupných obchodech, klidně si pište poznámky, rozhodně ale nekupujte první dobrý pár, protože třeba ten desátý může být ještě lepší :)
Co se velikosti týče, tady je to na preferencích. Že se kožené boty roztáhnou je všeobecně jasné, ovšem o malý kousek se natáhnou i látkové/syntetické. Protože se v botách budete potit, pravděpodobně vám budou trochu otékat nohy (i když to třeba normálně nepoznáte), je třeba k tomu přihlédnout, na druhou stranu se tímto teplem a vlhkem bota snadněji noze přizpůsobí, je tedy na vás, zdali máte rádi boty těsnější či volnější. Přihlédněte také k tomu, jestli do bot nosíte nějaké vycpávky atd., na ty musí být také kousek místa.

Zpátky na internet.
Pokud jste našli takové, jaké jste hledali, gratuluji. Pokud ne, zkuste hledat dál, nebo jít zkusit některé boty znova v nějaký jiný den. Každopádně, pokud jste našli ty pravé, zkuste se podívat ještě po recenzích (pokud jste nehledali už předtím) a pak si zvolit, kde boty koupíte.
Pokud budete kupovat tady v českém kamenném obchodě, budete je mít hned a nemusíte na nic čekat. Já osobně ale preferuji objednávání ze zahraničí, protože jsem chudý student... Ceny se bohužel dost liší a může se stát, že v českém obchodě je až o pětistovku vyšší. Na druhou stranu je reklamace malinko problematičtější. Dejte si ale pozor na poštovné. Objednávat se vyplatí z Anglie nebo Irska, tam jsou ceny relativně nejnižší a neplatíte clo.

Jsou doma!
Máte-li tréninkovky doma, než je obujete, zjistěte, že jsou v pořádku: nejsou nikde rozlepené/špatně sešité, jsou naprosto stejné. To se u některých bot stává, ale jestliže jste nedostali dvě zrcadlově obrácené, jinak ale identické boty, vraťte je a chtějte jiné. Stejně u jakékoli jiné vady - nedali jste tolik peněz za šmejdy, to si nenechejte líbit! :D
Pokud jsou v pořádku (i zevnitř!) obujte si je doma a choďte v nich jako v bačkorách, dívejte se na televizi, myjte nádobí, hoňte kočku - zkrátka si s botami na sebe začněte zvykat. Pokud jste si úmyslně pořídili těsnější, vezměte si do nich vlhké ponožky.

A pak s nimi hurá na trénink! Pokud by se začaly mít tendenci rozlepovat (nebo něco podobného), reklamujte, hned. Opotřebení je normální, ne ale po dvou týdnech. Standardně vám řeknou, že je životnost cca půl roku, pokud ale nejste šílení ničiči, tak vám boty vydrží třeba pětkrát déle :)

pondělí 27. ledna 2014

Hudba pro tanečníky


Trochu mě zaráží jedna věc: mnoho irských tanečníků sice tvrdí, že mají rádi irskou hudbu, ale jinak se o ni vůbec nezajímají a neposlouchají ji. Maximálně zajdou na nějaký lokální koncert či letní festival, kde si zaskáčou na Morrison's jig v rockové aranži.
Nebudu tady hodnotit dramaturgii tuzemských festivalů ani hudební vkus kohokoli. Spíš bych chtěla rozvést jakou hudbu poslouchat a jak se k ní dostat.

Jedním z počátečních problémů je ten, že se u nás k irskému tanci dostáváme většinou až ve chvíli, kdy nějaký hudební vkus už máme. Irská hudba se pak stane jednou z těch věcí, co se nám líbí, ale „svoji“ hudbu posloucháme dál. Tím nechci říct, že v okamžiku, kdy se člověk přihlásí do kurzu a začne tančit, by měl zapomenout na to, co poslouchal předtím a věnovat se pouze irské muzice, ideálně by to ale mělo jít nakombinovat.

Druhým problémem je naše zeměpisná poloha. Takže jak se dostat k té dobré, kvalitní muzice z ostrova poněkud vzdáleného, když o tom na začátku nic nevím? Odpověď na tuto otázku jsem se jednak rozhodla vyřešit tímto článkem, druhak bych odkázala na muzikanty, kteří zcela jistě mají přehled o tradiční irské hudbě a minimálně ta „velká jména“ znát budou. Neumím si představit, proč by vám kdokoli neměl odpovědět (a třeba se i podělí :) ).
A pak jsou tu ty počítače a internety. Zkusmo jsem si projela uloz.to, kde jsem si zkusila vyhledat několik interpretů a vyhodilo mi to víc věcí, než jsem čekala. No a samozřejmě můžete projíždět YouTube. :)

Velkým benefitem poslouchání irské hudby je ten, že se ji naučíte vnímat - pak se budete moci nechat vést rytmem samotného tunesu a zjistíte, že k tomu žádné synťákové duc duc není potřeba. Místo toho budete schopní skutečně poslouchat rytmus podle doprovodu kytary či bodhránu. Zkrátka a jednoduše zjistíte, že to celé není jen mechanické počítání dob a taktů.

Ještě bych zde ráda upozornila na jednu věc: ne všechna irská hudba je kvalitní. Mám na mysli převážně tu tuzemskou, bohužel. Tím nemyslím, že by neuměli hrát (ačkoli prostor pro zlepšení má každý), spíš je příliš rozšířeno kopírování. Zkopírovat nejen tune i s aranží, ale celý set nebo celou písničku (a ještě přeložit text do češtiny) mi přijde nejen jako vrchol neinspirovanosti, ale taky jako krádež. Často se pak stane, že skladbě pak chybí to „něco“, čím je skladba původního interpreta zajímavá. Navíc bezduché kopírování včetně aranží ve mě vyvolává dojem, že kapela říká „Nejsme dost dobří, abychom si sestavili vlastní set a zaranžovali ho, a tak raději použijeme to, co nahrála Lúnasa. Však oni to tu nepoznají.“
Z toho vyvoďme, že neznalost ze strany posluchačů je dost velká. Pokud pomineme „běžného“ posluchače a muzikanty, tak jsme tu my, tanečníci, které by irská hudba měla zajímat v širším měřítku než Reel 113 Deana Crouche nebo Asonance. Proč si to myslím? Protože irský tanec je pro mě v první řadě uměním, ne sportem. Takže to nechce se jen honit za poháry na soutěžích, ale snažit pojmout všechny aspekty, z nichž je hudba k tanci jedním z nejdůležitějších. Zrovna u irského tance a hudby jedno závisí a odkazuje na druhé a jedno bez druhého působí neúplně a prázdně.

Teď bych vás ráda odkázala na blog Ondry, který irské hudbě rozumí jako málo dalších (alespoň v Česku) a v jeho článcích se dá najít mnoho užitečného i pro nemuzikanty :)

A abych poradila více konkrétně, tady je malinký a neúplný seznam interpretů (nejen irských), kteří rozhodně stojí za poslech a koupě jejich CDčka jsou dobře investované peníze, neb jejich nahrávky a koncerty jsou přesně tím správným příkladem, jak by kvalitní irská muzika měla vypadat.

  • Altan
  • Beoga
  • Bothy Band
  • Calico
  • Coolfin
  • Dálach
  • Danú
  • Déanta
  • Dervish
  • Dún An Doras
  • Flook
  • Four Men And A Dog
  • Gráda
  • Goblin
  • Guidewires
  • Lúnasa
  • Michael McGoldrick
  • Planxty
  • Solas
  • a mnoho dalších :)

pondělí 4. listopadu 2013

Gif life of an Irish dancer



Očekávání, když se postavím na blocky


realita


Back cliky


Double cliky


Triple cliky


Nasazuju výraz těsně předtím, než vylezu na pódium


Podlaha děsně klouže


Po protancované noci nemůžu ani vstát:


Stejně jsem pokazila to místo, které jsem půl hodiny dokola drtila 


Zkřížit, vytočit, propnout, na špičky, trefovat se do země a poslouchat hudbu?


Pokazila jsem krok 


Když se mi povede make-up a vlasy


„Jak to sakra děláš?“


Jakákoliv třpytivá věc v dohledu


Právě jsem dotančila a cpou mi do ruky mikrofon

úterý 29. října 2013

Baletní posilování

 V dnešním článku (opravdu to píšu ještě v pondělí :) ) bych se chtěla zaměřit na posilování, které by nemělo být opomíjeno, myslí-li to tanečník vážně.
 Trénování jen dvakrát týdně na tréninku nestačí, bohužel. Vzhledem k náročnosti techniky irského tance je třeba trénovat doma. Uvědomuju si, že ne každý má garáž/sklep/místnost na cvičení nebo bydlí v bytě, kde má všude okolo sousedy, takže nemůže stepovat. Ale k posilování nepotřebujete nic než cvičební podložku (já mám jen obyčejnou karimatku) a místo činek dvě půllitrové lahve s vodou.
 V první řadě je třeba přestat se vymlouvat. Výmluva ,,nemám čas'' znamená, že si to buď člověk neumí zorganizovat, nebo je prostě líný. Máte čtvrt hodiny na sezení na Facebooku, půl hodiny na zprávy v televizi? Máte čas posilovat. I čtvrt hodiny posilování dělá rozdíl. 
 Protože osobně moc nemusím klasické posilování, většinou hledám taneční posilování - konkrétně baletní. Ty mají výhodu v tom, že se zaměřují na věci důležité i pro irské tanečníky - například vnitřní břišní svaly a vytáčení nohou.

První bych chtěla představit dvě videa Skotského baletu, na která mě přivedla jedna z mých spolutanečnic. To první je zvlášť dobré na vytáčení nohou, druhé je skvělé na posilování celého těla. Scottish ballet má ještě další videa, ale ty mi nepřijdou pro irský tanec natolik výhodné, abych je zařadila do výběru. :)
(Youtube se nechce kamarádit - link na první - Core de Ballet a na druhé - Summer fit)

Druhá dvě jsou od Mary Helen Bowers - musím ale upozornit, že minimálně to první je velice náročné :)

Total Body Sculpt Workout




Lean Legs & Buns Workout

Další virtuální trenérka sice nemá s baletkou nic společného, nicméně cvičení inspirované tréninkem Natalie Portman pro Černou labuť nějaké ty elementární baletní prvky používá a je dostatečně zábavné. :)



Další videa lze najít pod tagem ballet workout na Youtube. A nezapomeňte se pak protáhnout :)




pondělí 21. října 2013

Sportovní podprsenka, nejlepší kamarádka irské tanečnice


 Pořádná sportovní podprsenka je pro irskou tanečnici naprosto zásadní tréninkové vybavení, přesto mám pocit, že se poněkud opomíjí. 
 Irský tanec je plný skoků, dopadů, otřesů... Na to všechno reagují prsní vazy. Pokud nemají dostatečnou oporu, unaví se a povolí. Prsní vazy drží celý tvar poprsí, takže pokud se poškodí, poprsí ochabne... A bohužel, toto poškození je nenávratné.

 Zamezit tomu lze právě kvalitní sportovní podprsenkou. A v tom je háček - koupit kvalitní sportovní podprsenku ve správné velikosti už je docela kumšt.
 Pokud má sportovní podprsenka fungovat tak, jak má, tedy držet prsa na místě, musí být pevná. Tím pádem, aby se dala obléci, musí být na zapínání, takže tím můžeme vyškrtnout všechny lambády, co se oblékají přes hlavu. Elastická podprsenka zákonitě nemůže plnit svou hlavní povinnost - držet prsa na místě.  Konstrukce opravdu funkční sportovní podprsenky se vyznačuje zejména pevným, širokým obvodem (zapínání ideálně na více než dva háčky), sedícím na těle vodorovně (nesprávná velikost podprsenky je stejně nefunkční jako špatná sportovní podprsenka), minimálním podílem elastických částí, zpevněnou oblastí pod prsy, tak, aby mohla prsa skutečně podepřít a současně jim zabránit v pohybu, a širokými, měkkými ramínky; měla by být vyrobena z pevného materiálu, prodyšného a schopného odvádět pot. 

(původní obrázky odsud a odsud)

 Jednoduchý test, jak zjistit, funguje-li podprsenka tak, jak má: obléct si ji a několikrát skočit. Pořádně. Pohnulo se něco? Pokud ano, vrátit a nevyhazovat zbytečně peníze. Pokud ne, gratuluju. Jen bych chtěla upozornit, že pokud tímto testem projde podprsenka oblékaná přes hlavu, není to dobrá investice - elastická vlákna se oblékáním přes hlavu rychle vytahají, podprsenka brzy ztratí pevnost a tvar a bude dobrá možná tak na doma.

 Jak už jsem naznačila, takovou podprsenku, splňující požadavky výše, je problém sehnat. Troufám si říct, že 80% podprsenek označených jako ,,sportovní" je pro irský tanec nevyhovující.
 V první řadě se vykašlete na obchody typu H&M a taky na sportovní řetězce - v těch cena neodpovídá kvalitě, která stejně není dostatečná. Jediný ucházející model jsem viděla v Tescu, konstrukčně vypadá velmi slibně, skákacím testem u mě prošla a dokonce mají i nějaké inteligentní velikosti, ale ani tak bych ji asi nedoporučila ženám a dívkám s úzkým obvodem a/nebo velkým poprsím.
 Nejlepší výběr kvalitních (a nejen sportovních) podprsenek má určitě Brastop. Ano, není to nejlevnější, ale kvalitní boty taky nejsou levné ;). V Česku funguje několik obchodů přeprodávající některé ,,big bust brands" - za všechny jmenuju Caresse. Je dobré se sem tam podívat na E-bay, máte-li štěstí, můžete ulovit podprsenku za poloviční nebo i nižší cenu.

 Irský tanec je už tak náročný na zdraví, že není důvod, proč si ještě ničit postavu... Není lepší investovat pětikilo, než si ve dvaceti sbírat prsa z pasu? :)